BUK LESNÍ
Fagus sylvatica

Je to až 40 m veliký strom s hladkou šedou kůrou. Je to krásný strom. Nej častěji se dá  potkat v lese, ale občas je vidět i osamoceně na louce, nebo nějaké mýtině. S tou mýtinou je to otázka. Některé stromy prostě tvoří krásný les, doplňují jedem druhého, ale jiné jako by z celku lesa, v prostřed lesa, vystupovali.  Nejsou tak docela součástí celku. Srejně jako si mezi lidmi některých snáze všinmeme tak i v lese jsou některé stromy výraznější. Některé jsou třeba obrovské nebo bizardně pokroucené, ale jiné jsou prostě osobnostmi:-) Rádi se k nim vracíme. Jiných si třeba nevšimneme hned, ale o to větší z nich pak máme radost. Díváme se na to co jsme dříve míjeli plni nadšení a obdivu.  A právě buk může být jak soliterou v prostřed lesa, tak i jeho nenápadnou součástí.  Tu a tam se najdou staré bukové lesy, kde je výrazný snad každý strom...
Bukové lisí  raší až docela  pozdě na jaře,  když už je spouta jiných stromů zelených a pampelišky a jiné jarní kytičky už dávno kvetou. To proto aby sasanky, orseje, dymnivky a jiné květiny měli na jaře, kdy rokvétají dost světla. Lístečky jsou jasně zelené  a mají  postranách jemňoučké chloupky. V téhle fázi jsou doporučovány jako součást salátů, ale mě jich vždycky přišlo líto. Jsou tak krásné, teprv se probouzí k životu, jakým právem jim ho brát, když je kolem tolik jiných věcí, které se dají jíst, jejichž životní cyklus je již ve svém vrcholu, nebo končí...
Listy postupně tmavnou, až prijde léto. To už bučiny skýtají chladivý stín před slunečním úpalem, na jejich listech laškují sluneční paprsky, pronikají až dolů do porostu a vytvářejí ostrůvky slunečního světla.
No a pak přijde podzim, bukové listí zlátne, tmavne a začne se postupně snášet k zemi. Na větvích také dozrávají bukvice. Jsou výborné jako oříšky, ale často bývají prázdné. Pro ušetření práce s loupáním je dobré dát bukvice do misky s vodou - ty co plavou na hladině jsou prázdné, ty co klesnou ke dnu můžeme vyloupat a sníst.
V zimě buk poznáme snadno podle hladké šedé kůry, protáhlých pupenů a listí, které je najdeme pod stromem.
Na živých stromech, nebo na větších či menších pařezech můžeme vidět plodnice hub.  Nejčastěji je vidět Fomens fomentarius, troudnatec kopytový, který často tvoří na kmenech jakési "schody". Dá se z něj vyrábět troud.
Bukové dřevo je tvrdé a používá se pro výrobu  vařeček, prkýnek a jiných kuchyňských pomůcek. Pro svou vysokou výhřevnost se také, spolu s dubem, používá k výpalům keramiky.
Buk má dřevo jednak trvdé, ale zároveň i křehké. Pokud hodně fouká vítr, není příliš radno zdržovat se v bukovém lese. Větve se až příliš snadno  ulamují. Někdy se zlomí i celý strom Z nich jsou pak takové ty krásné, pohádkové pařezy porostlé mechem a houbami. A nebo ježci:-)

Klíční rostlinka buku, její listy, se vůbec
buku nepodobají. Každopádně jsou krásné.



Z pupenu nezi zárodečnými lístky vyrostou
listy pravé, jaké již u buku běžně vídáme.