DŘÍN OBECNÝ
Cornus mas

 Je pro mě jakýmsi poslem jara. Jedním z mnoha.Tento 2-6 m vysoký keř  kvete časně na jaře, ještě před olistěním. Zatímco většina lidí je znechucená dloutrvající zimou, já již jásám nad prvními příznaky jara. Jednak je to vzduch, který chvílemi tak krásně, jarně voní, zelené lístky mezi suchým listím a sněhem na zemi, rašící pažitka a pak také žlutý květ drřínu, který jakoby byl předzvěstí slunce, které bude brzy svítit plnou silou. A když slunce konečně začne trochu hřát a na skalách se rozzáří tařice, zlatý květ dřínu se vytratí a přenechá místo listům. Ty jsou  celokrajné oválné vybíhající do špičky,  porostlé ze spodu drobnými chloupky.     
Dřín není jen keřem jarním , ale jeho plody, červené oválné  peckovičky ohlašují i nadcházející podzim. Nebo spíš konec léta. Ne, listí ještě nežloutne. Jen tu a tam. Zato do všech stran září červené plody,  které jsou za plné zralosti vybervené až do černa (tehdy jsou výtečné do vína). Po dozrání opadávají. Pokud narazíte na větvičku obsypanou hodně zralými dřínky, musíte trhat velmi opatrně, aby vám po větším škubnutí větví všechny neopadali na zem.
A když už všechny plody opadají, začnou žloloutnout i listy. Nechce se jim ze stromu, jako by zadržovali poslední zbytky podzimu. Po opadu listů  jsou vidět nalitá poupata, plná květů chystající se brzy z jara vyrašit. Podle nich se dá dřín bezpečně poznat i v zimě. A podle kolmých větví.
Dřín  roste na  kamenitých půdách do 1500 m.n.m. Má rád osluněná staniviště. Je spíše záležitostí jižní Evropy a Turecka, ve střední Evropě se drží hlavně  na vápenatých půdách.

Múžete zaměnit s jinými dřevinami nesoucími červené plody (nebo i statnějšími bylinami). Proto sbírejte plody (n. květy) jen z bezpečně určených bylin.

Při sklízeni dřínu je třeba používat ochraný oděv. Alespoň dlouhý rukáv, dlouhé kalhoty, lépe i rukavice. Listy tohoto keře jsou totiž porostlé jemnými chlupky, které se při trhání ulamují a dráždí pokožku. Mohou vyvolat alergické reakce.



Cornus mas - plod

Plod dřínu má široké využití kanduje se, dělají se z něj sirupy, kompoty, marmelády, víno, nebo se suší a používá se na kořenění masa či výrobu sorbetů.

MÍCHANÝ KOMPOT S DŘÍNKY
na 1 l vody 800g cukru, dřínky, borůvky, jeřabiny (co nejrůznější, které vám chutnají), hrušky, jablka, brusinky, bezinky...
Dřínky a jeřabiny asi 3 minuty povaříme ve vodě s cukrem. Okapané dáme do skleniček spolu s ostatním ovocem* (jablka a hrušky loupeme a kráníme na kostičky). Zalijeme sladkým nálevem, uzavžeme a sterilizujeme.
* samozřejmě tam nemusíme dát všechny druhy ovoce, ale jenom ty které nám budou připadat jako ty pravé. Vzhledem k tomu, že dřínky jsou dosti kyselé, nejraději je kombinují se sladčími plody. Mojí oblíbenou kombinací jsou bez, hruška a dřín. Kompot se ale skutečně hodí spíše k masům. Když se dostatečně uleží, hruška trochu připomíná naloženou řepu... ale je to celkem dobrý:-)
Dřín samotný bych jako kompot příliš nedoporučovala, protže po sterilizaci jsou objemově větší spíš ty pecky.... ale na druhou stranu hlavně dřínky tomu dodávají tu dobrou chuť

DŘÍZEB*
1/2 dřínků na 1/2 bezinek, na 1 kg ovoce 500 g cukru a 1 želírfix extra
Dřínky rozvaříme a propasírujem. Část bezinek dáme stranou, zbytek rozvaříme, propasírujeme a přidáme k dřínu. Přidáme nerozvařené bezinky, želírfix a uvedeme k varu. Přidáme cukr chvíli povaříme. Plníme do skleniček, které obracíme dnem vzhůru.

DŘÍNKOVÝ LIKÉR
1/2 l lisované n. pařené šťávy z dřínků, 1/2 l vody, 500g cukru, 1/2 l konzumního lihu
Dřínkovou šťávu smícháme s cukrem a krátce povaříme, až se cukr rozpustí. Do vychladlé směsy přilijeme líh, promícháme a přelijeme do lahví, uzavřeme a necháme uležet.