SEŽRATELNÉ KYTKY
aneb co všechno nám příroda (flora) nabízí a můžeme to požít více než jednou...

Čas od času nějaké šílence napadne, co že to asi naši předkové jedli a objeví se u nich jakási podivná touha také ochutnat. Jiné zase fascinuje teorie krachu civilizace, jiné třeba ještě něco jiného. Jedno vsak mají společné - začnou pátrat potom, co se dá v přírodě sníst a zda je možné se v ní uživit. A o tom bude tahle kapitolka. A taky o tom jak si neublížit při podobných aktivitách.

Základní pravidla
-rostlinu, kterou hodlám požít musím bezpečně znát a rozpoznat a musím vědět, že není jedovatá (příp. že jsme ochoten riskovat případné vedlejší účinky, které jsou mi předem známy)

-pokud si nejsem úplně jist, co že to zrovna jím, schovám si trochu požité stravy pro případ otravy (pokud zrovna nejste v dosahu civilizace, tak vám to bude k ničemu). Pokud se seknete u nějaké zásadnější kytky, tak vám to bude k ničemu taky, protože některé otravy probíhají vcelku rychle, nebo úmrtí  předchází utlumení/usnutí. Takže ještě jednou připomínám, jezte jen a pouze to co bezpečně poznáte!!)
-pozor na čeleď miříkovitých, tam obzvlášť hrozí možnost záměny

- je moc hezké znát, co všechno je možné (dobré) jíst. Daleko důležitější je ale rozeznat bezpečně rostliny jedovaté a dokázat se jim vyhnout.

-rostliny nesbírám na místech která jsou kontaminována (příkopy silnic, voda a břehy znečištěných vod, řek, na skládce, tam kde se používají umělá hnojiva a pesticidy...), a to ani když na těhle místech vypadají pěkně a vypaseně. Mohou v sobě akumulovat nejrůznější škodlivé prvky. I těmi se můžete otrávit. A co hůř. Často to jsou jedy kumulující se v organismu...

-samozřejmě  nesbíráme rostliny chráněné. A při sběru máme vždy na mysli přežití druhu  na daném stanovišti. Nikdy nevysbíráváme všechny jedince! Sbíráme jen tu část, kterou můžeme zužitkovat a v takovém množství, které jsme schopni spotřebovat!

- většina bylin se sbírá (jejich části) ve sterilním stavu (ještě nekvetou), ale v tomto stavu je poněkud obtížné je rozeznat. V herbářích se zobrazují většinou pouze kvetoucí exempláře. Jsou v zásadě dva způsoby jak se naučit rozeznat rostlinu ve sterilním stavu: sledovat ji tak dlouho dokud nevykvete a pak ji určit, nebo počkat (to funguje jen u rostlin vytrvalých) co tam zase znova  vyraší  na jaře. Oba způsoby předpokládají, že čas od času navštěvujete stejná místa.

- je hezké dozvědět se z nějaké knížky nebo od člověka že to či ono je jedlé. Ale nemusí to být vůbec pravda. Ověřujte si získané informace, porovnávejte zdroje.


Výběr rostlin
aneb co už mám vyzkoušeno

A vzhledem k tomu, že je to pro normální lidi, jsou tu abecedně řazený český názvy.
 Pro ty nenornální je seznam latinských názvů zde.
Ne u všech kytek naleznete konkrétní recepty. Někde by to bylo vážně zbytečné. Tal alespoň pro inspiraci uvávím několik základních receptů, které můžete dle libosti obněňovat.
Hvězdičky u názvů receptů zmačí, že jsem tento již vyzkoušela a že to nebyla až zas tak veliká hrůza ;-)


Výběr rostlin

jako takový

 Andělika lékařská 
Bez černý
Colorado
Černý jeřáb
Česnáček lékařský
Česnek
Bolševník obecný
Brslice kozí noha
Brusnice brusinka
Brusnice borůvka
Buk
Dub
Dřín
Dřišťál
Hasivka orličí
Hloh
Chmel(chmelníček)
Islandský mech
Jahodník
Jeřáb
Jírovec maďal
Jitrocel
Kalina obecná
Karbinec obecný
Kdoulovec japonský
Kokoška pastuší tobolka
Kokořík
Kopřiva
Křen selský
Kyčelnice
Lopuch
Maliník
Máta
Orsej jarní
Ostružiník
Pampeliška
Pažitka
Penízek rolní
Popenec břečťanolistý
Potočnice
Přeslička rolní
Pukléřka islandská
Pupava
Rakytník obecný
Rákos
Růže šípková
Sedmikráska
Sléz přehlížený
Šťovík
Trnka
Topinambur hlízantý
Vrbka úzkolistá






Základní suroviny
co z čeho můžete udělat, aby jste mohli
normálně vařit

MOUKA
Dub
Hasivka orličí
Jírovec maďal
Orobinec
Orsej jarní
Rákos

ZELENINA
Chmel
Kokořík
Kopřiva
Křen selský
Lopuch
Orsej jarní
Topinambur hlízantý

SALÁT
Česnáček lékařský
Hasivka orličí
Kokoška pastuší tobolka
Orsej jarní
Pampeliška
Penízek rolní
Popenec břečťanolistý
Potočnice
Sedmikráska
Šťovík

MARMELÁDA
a jiné sladké zavařované věci
Angrešt
Borůvka

Bez černý
Dřín
Dřišťál
Hloh
Jahodník
Jeřáb
Kalina obecná
Kdoulovec japonský
Maliník
Ostružiník
Rakytník
Růže šípková

SIRUPY, VÍNA, LIKÉRY
Bez černý
Colorado
Černý jeřáb
Dřín
Jeřáb
Pampeliška
Růže šípková
Sedmikráska
Trnka


KOŘENÍ
Česnáček lékařský
Dřín
Křen selský

OLEJ

Literatura
Tady bych chtěla uvést několik knih, které o tomto tématu v Čechách vyšly a ze kterých vesměs čespám.

PLANÉ ROSTLINY K JÍDLU (Detlev Henschel, GARNIT, 2004) celkem hezká publikace, jenom některé věci sotva použijete v Čechách. Nemáme moře a tak:-) a ne všechny ilustrace plně odpovídají..
PLANÉ ROSTLINY V KUCHYNI (Dagmar Lánská, AVENTIUM, 1992) kniha plná poměrně civilisovaných receptů, ve kterých se použije sem tam planá rostlina a spousta standartních potravin, které v přírodě neseženete.
JEZTE PLEVELE (Ben Charles Harris, VOLVOX GLOBATOR,1998) je to anglická kniha, což poněkud posouvá výběr dostupných rostlin, ale i tak tam najdete spoustu kytek, které rostou i u nás. Má jednu obrovskou vadu. Původně byla řazená abecedně, podle názvů kytek. Anglickejch názvů. Jenže překladem toto řazení pozbylo smyslu - v Čechách ty rostlinky pojmenováváme trochu jinak. A rejstřík samozřejmě chybí. Takže je to pěknej chaos. Pokud knihu vlastníte a zoufale toužíte po rejstříku, můžete si ho stáhnout tady.
ROSTLINY PRO PŘEŽITÍ  ANEB SEŽRATELNÉ KYTKY tohle ani nemí oficiální publikace, ale byla to první  "kniha" zabývající se tímto tématem, která se mi dostala do ruky. Byl to takový útlý sešitek formátu A5 a vyšel jako příloha k oddílovému časopisu. Číňan to snad tenkrát vytahal z rodokapsů... ještě stále ho používám, je praktický hlavně na cesty.
BOBULOVITÉ, UŽITKOVÉ A LÉČIVÉ ROSTLINY (Júrke Grau, Reinhard Jung, Bertran Múnker, IKAR, 1996) je tu uvedeno i hodně keřů a stromů, které se vysazují v parcích
BYLINÁŘ (Lesley Bremnessová, FORTUNA PRINT, 1997)moc hezká kniha, ve které se dozvíte jak použít rostliny nejen k jídlu.
ROSTLINY ZPÚSOBUJÍCÍ OTRAVY A ALERGIE(Jan Baloun, Luděk Jahodář, Irena Leifertová, Stanislav Štípek, AVICENUM, 1989)moc užitečná kniha, pokud narazíte na nějaký recept o jehož nezávadnosti (o nezávadnosti rostlin, které se v receptu používají) máte pochybnosti.

Zpět